Kde všude lze využít rekuperace? Lze využít pro všechny obytné budovy, obchody, školy, stavby pro sport a kulturu, kuchyně, restaurace, průmyslové haly a objekty… etc. |
Do jakých průtoků vzduchu lze rekuperaci použít a s jakou účinností? Účinnost rekuperace nám definuje, kolik tepla můžeme převést z odpadního vzduchu do čerstvého vzduchu v rekuperačním výměníku. Standardní rekuperátory s křížovým deskovým výměníkem dosahují účinnosti 60 – 70%, při maximálním průtoku klesá tato účinnost k 50%. Dnes nejvíce používané rekuperátory jsou tzv. protiproudé (křížovoprotiproudé), které dosahují účinnost až 97%, při maximálním průtoku může účinnost klesat až k 70%. Jednotky s protiproudými výměníky se v současné době používají pro průtoky do cca 15.000 m3/hod, jednotky s křížovými výměníky do cca 30.000 m3/hod a samostatné rekuperační křížové výměníky (např. v sestavných jednotkách) až do 150.000 m3/hod. |
Jak je vysoká úspora nákladů na vytápění? 30 – 50%. |
Jaký je poměr nákladů elektrické energie na pohon ventilátorů vůči zisku tepla? Příklad 1: tepelný zisk při průtoku 100 m3/hod, při venkovní teplotě 0°C, teplotě v místnosti 22°C a účinnosti rekuperace 90% je 571W. Malá rekuperační jednotka má při 100 m3/hod a při 100 Pa externí příkon 51W. Poměr nákladů k zisku je 1/9 až 1/13. Příklad 2: tepelný zisk při průtoku 150 m3/hod při stejných podmínkách jako v předešlém příkladě je 1020W. Použita je větší jednotka se stejnosměrnými motory s příkonem 46W, při tomto výkonu je poměr nákladů k ziskům cca 1/22. |
Kde může být osazena rekuperační jednotka? Nejpříznivější prostor pro osazení je v zatepleném prostoru nebo sklepě, nejčastěji v technické místnosti nebo kotelně. Může být osazena i v podstřešním prostoru (půda), ale toto umístění je z důvodu nižší okolní teploty nepříznivé. Při volbě umístění rekuperační jednotky je třeba brát v úvahu sání a výfuk z jednotky, délku rozvodů, hluk jednotky (přenos chvění) a odvod kondenzátu z rekuperátoru. |
Není větrání oknem zdravější? Větrání oknem je nepohodlné, nárazový intenzivní přívod způsobí průvan a studený vzduch zase nebezpečí rychlého vychlazování. Vzduch je znečištěný prachem, vzniká nebezpečí alergických problémů (pyl). Otevřeným oknem proniká hluk. Není zajištěn kontinuální odvod vlhkosti – nebezpečí vzniku plísní. Řízené větrání s rekuperací – přivádí se čerstvý ohřátý vzduch v kontrolovaném (menším) množství (bez průvanu), čistý (filtrovaný, bez alergenů), bez hlukového zatížení a s kontinuálním odvodem vlhkosti. |
Vzniká u řízeného větrání průvan? Nevzniká. Čerstvý teplý vzduch je přiváděn v určeném množství, potřebném k větrání bytu nebo domku. |
Je větrací zařízení v provozu trvale, nebo je lepší využít časově omezený provoz? Pro průběžné odstraňování pachů z textilií a nábytku, vysoušení nového domu nebo k odstranění rizika tvorby plísní při vysoké vlhkosti je výhodnější trvalé větrání. Tzv. základní větrání je vhodné pro udržení požadované relativní vlhkosti nastavené na výměnu 0,3 násobku vnitřního větraného objemu bytu či domku. |
Vzniká hluk od ventilátorů, v potrubí nebo ve vyústkách? Hluk ventilátorů je utlumen v rekuperační jednotce, do značné míry je pohlcen rekuperátorem a filtry. V potrubí by měla být dodržena rychlost proudění vzduchu max. do w=3 m/s, u vyústky do w=1,5 m/s. V případě krátkého vedení potrubí pro sání a výfuk rekuperační jednotky je možno použít tlumiče hluku, respektive zvukově izolované hadice. |
Jak se odstraní přenos hluku mezi jednotlivými místnostmi? Například rozvětveným paralelním vedením potrubí (paprskovitý systém ED Flex®). |
Musí se odvětrat všechny místnosti současně nebo je lze i přepínat? Standardní řešení řízeného větrání je větrání celého prostoru. Pokud je požadavek na časové přepínání, lze toto vyřešit při návrhu systému pomocí motoricky ovládaných klapek v potrubí přívodu vzduchu. Jedná se o takzvané „zónování“. |
Jak často se mění filtry v rekuperační jednotce? Filtry se mění podle doporučení výrobce rekuperační jednotky a s ohledem na místní znečištění venkovního prostředí. Obecně je předepisována perioda výměny filtrů jednou za 2 – 6 měsíců. |
Nebude vzduch v zimě při trvalém větrání suchý? Každá domácnost produkuje vlhkost. Vlhkost z krátkodobých aktivit (vaření, koupání, etc.) je odváděna z provozních místností při řízeném větrání okamžitě a zatěžující jsou tedy trvalé zdroje vlhkosti – odpar z květin, produkce vlhkosti lidí (jedna osoba vyprodukuje až 150g vlhkosti za hodinu). Tyto zdroje se podílí na růstu vlhkosti v interiéru. Měrná vlhkost x (g/kg s.v.) udává hmotnost vodní páry v 1kg suchého vzduchu (s.v.). Relativní vlhkost rh (%) udává stupeň nasycení vzduchu vodní parou (0 – 100%) při dané teplotě vzduchu. Relativní vlhkost vzduchu v topném období (zima) v interiéru se doporučuje držet v mezích 30 – 50 %. V zimě při venkovní teplotě -5°C je relativní vlhkost rh = 70% a měrná vlhkost 1,8 g/m3. Když venkovní vzduch ohřejeme na teplotu 20°C, obsah vody v m3 zůstane stejný a relativní vlhkost rh klesne cca na 12%. Když ale tímto vzduchem nahrazujeme vnitřní vzduch teplý 20°C, s rh=50% a x=8,2g/m3, pak bez výdeje vlhkosti od trvalých zdrojů za 1 hod. klesne interiérová vlhkost z 50 na 37%. Z výsledků dlouhodobých měření se ukázalo, že při intenzitě větrání 0,3 x vnitřní objem/hod relativní vlhkost neklesla pod 30%. Při intenzitě 0,5 x vnitřní objem/hod relativní vlhkost spadla až pod 20%. |
Je u řízeného větrání možnost dohřívat (podpora vytápění)? U řízeného větrání je výstupní teplota cca 18°C. Vzduch může být dohříván pomocí teplovodního nebo elektrického registru na max. 50°C. Nad touto teplotou dochází k pyrolýze prachu a tím k respiračním chorobám. Hygienicky povolená výstupní teplota z vyústek je 45°C. |
Vznikají ve větracím zařízení bakterie? Nevznikají. Jde o zařízení pro přívod čerstvého vzduchu, filtrovaného, suchého, nevzniká žádné nebezpečí znečištění bakteriemi. To může vzniknout u klimatizačního zařízení s provozem cirkulačního vzduchu. Odpadní vzduch je odváděn ven a je dokonale oddělen od čerstvého přiváděného vzduchu. |
Mohu do systému napojit digestoř (kuchyňský odsavač par)? Nemohu. Digestoře mají ventilátory o výkonu 250 – 700 m3/hod a při těchto rychlostech jsou tukové filtry méně účinné a rozvody a rekuperátor rychle zanáší usazeninami tuků a klesá účinnost. Velké množství vzduchu z digestoře (vůči větracímu vzduchu) snižuje samo o sobě účinnost rekuperace, protože výměník není na takové množství dimenzován. Vysoké množství z digestoře přivedené do odtahového vzduchu podílem vůči odpadnímu vzduchu proniká do koupelny, WC, etc. Řešením je použití kuchyňských odsavačů cirkulačních, osazených filtrem pro záchyt tuků a filtrem s aktivním uhlím pro záchyt pachů. Zbylou vlhkost, kterou cirkulační digestoř nezachytí, spolehlivě odvede okruh odpadního vzduchu v systému řízeného větrání. |
Lze takto větrat i bytové domy? Lze. Decentrálně pomocí malé rekuperační jednotky v každém bytě, nebo centrálně jednou rekuperační jednotkou s potřebnými parametry. |
Je nutno v zimě ohřívat venkovní vzduch přiváděný do rekuperační jednotky? Při provozování rekuperační jednotky při extrémně nízkých teplotách je nutno použít předehřev přiváděného vzduchu. Přívodní vzduch ohříváme pomocí elektrického ohřívače nebo zemního vzduchového/kapalinového výměníku. |
Co je zemní vzduchový výměník tepla? Zemní výměník tepla (ZVT) je cca 30 – 40m dlouhá plastová trubka nebo hadice o průměru 200mm, uložená cca 1,5 – 2m v zemi. Zemní výměník předehřeje vzduch například z -10°C na +2°C a tento vzduch jde dále do rekuperačního výměníku. Téměř nikdy tedy nebude přiváděn vzduch s minusovou teplotou a není tudíž nutná žádná další protimrazová ochrana rekuperačního výměníku. V létě slouží ZVT k ochlazování vzduchu. Například z 30°C sníží teplotu přiváděného vzduchu na cca 20°C. Přitom vzniká kondenzát, proto je nutné vyspádování ZVT a odvedení kondenzátu do kanalizace, případně vsakovacího prostoru. |
REKUPERACE = zpětné využití tepla z odváděného vzduchu. Rekuperátor (rekuperační výměník) je zařízení, které využije teplo vzduchu odsávaného z prostoru k ohřevu chladného vzduchu přiváděného z venkovního prostředí. Vzduch odváděný a přiváděný jsou od sebe odděleny stykovou deskou tak, že nedochází k jejich promísení a je zaručen maximální přestup tepla.
REKUPERAČNÍ JEDNOTKA je větrací zařízení s rekuperačním výměníkem a ventilátory, které zajišťuje odvod použitého vzduchu (vzduch vydýchaný, obsahující pachy z kuchyně, WC, koupelny, odéry, kouř, vlhkost…) mimo objekt a nahrazuje jej čerstvým, ohřátým (v létě ochlazeným) vzduchem. Řízené větrání s rekuperací tepla zajistí optimální využití vyrobeného (a již zaplaceného) tepla až s 97% účinností. V létě naopak lze tohoto větrání využít k ochlazování pobytového prostoru.
K provozu budov se v současnosti spotřebovává cca 45 – 50% světové spotřeby energií. K další spotřebě dochází při výstavbě, při výrobě použitých materiálů, při dopravě materiálů na stavbu (mnohdy na velké vzdálenosti – doprava = druhý největší producent CO2) a při ukončení cyklu životnosti stavby její likvidací.
Hlavní úlohu ve snižování produkce CO2 má snižování energetické náročnosti budov. Zvyšováním tepelně izolačních parametrů stavebních konstrukcí a oken se sníží tepelná ztráta prostupem. Utěsněním všech konstrukcí a použitím těsných oken se úplně eliminuje infiltrace. Důsledkem je vzduchotěsná budova bez přirozeného provětrávání a infiltrace!
Nejdůležitější základní veličiny mikroklima, které musí být v objektu v rovnováze:
Teplotní: požadavek na dodržení vnitřní teploty dle předpisů – výpočet tepelných ztrát.
Vlhkostní: je doporučeno udržet relativní vlhkost v ideálním rozsahu 30 – 60%.
Odérové: odvod škodlivin a výparů, udržet předepsanou koncentraci CO2 přívodem čerstvého
vzduchu.
Maximální doporučená koncentrace CO2 je 1000 ppm (0,1%). K udržení této koncentrace odpovídá přívod čerstvého vzduchu 25m3/hod na jednu osobu.
1 – bakterie, 2 – viry, 3 – plísně, 4 – roztoče, 5 – respirační choroby, 6 – alergie, 7 – částice z konstrukčních materiálů, 8 – výpary z konstrukčních materiálů
vydechovaný vzduch – denně ~0,5 litru vody/osoba
vaření - denně ~0,5 litru vody
koupání, sprchování, zálivka kytek – denně ~1 litr vody
Tj. cca 2 litry denně na osobu. Pokud není zajištěno dostatečné větrání, potom se tato vlhkost hromadí v nábytku, kobercích a stěnách budovy.
Podstatným důvodem volby CO2 jako určujícího parametru kvality vnitřního ovzduší je jednoduchost měření jeho koncentrace jako indikátoru nedostatečné hygieny prostředí.
Příklad skutečného měření – CO2
Abychom udrželi v rovnováze základní složky mikroklimatu jako jsou vlhkost, CO2, tepelná pohoda, musíme použít řízeného větrání se zpětným získáváním tepla, tzn. rekuperací tepla.
Energetická náročnost budov – spotřeba energií
Zařízení | Typ zařízení | Maximální průtok (m3/h) | Maximální účinnost (%) | Maximální příkon (W) |
ECO ROOM | 45 | 75 | 23,7 | |
EHR 140 Akor | 140 | 90 | 44,1 | |
EHR 150 Ekonovent® | 150 | 97 | 86 | |
EHR 325 Ekonovent® | 325 | 92 | 198 | |
EHR 280 Akor | 325 | 97 | 160 | |
EHR 300 Ekonovent EHR 480 Ekonovent |
320 530 |
93 93 |
140 400 |